Barum rallye 2011 okem diváka

Na populární „Barumku“ jezdím skoro každý rok, a poté sem předloni dostal k Vánocům zrcadlovku se pokouším i o nějaké ty fotky. O ty jsme se s vámi i podělil, teď bych se chtěl podělit i os vé dojmy z této pro mě nejbližší motoristické akce...

Jelikož tratě mám relativně nedaleko, a RZ Halenkovice a Kudlovice prakticky za humny, není pro mě a bráchu problémem doprava a hledání trasy, neboť to tady dobře známe. Zmiňované erzety se jely však až v neděli, a sobotní etapa se jela většinou na Valašsku. I zde však máme cesty občíhlé, a tak jsme v sobotu vyjeli (foťák a kamera sebou) s dvouhodinovým náskokem směrem na Zlín na rychlostní zkoušku, kterou zná snad každý český fanoušek rallye. RZ Pindula patří spolu s českokrumlovskými Malonty k těm nejtěžším erzetám u nás. Musím přiznat, že na této erzetě jsem byl vůbec poprvé. Bohužel k ní nemůžu napsat prakticky nic, ale popořádku. Po dojetí na místo jsem byl nemile překvapen návalem diváků (i když jsem to mohl čekat, Pindula je tahák, kterému odolá málokdo), a tak jsme auto byl nucen nechat dál než by se mi líbilo. Ale na tohle jsme si už zvykl, bohužel ne bratr, který docela funěl, a poté co jsem prošli prostorem startu a došli do první zatáčky v lese, odmítl pokračovat dál. Chvilku jsem ho přesvědčoval, ale dál než 50 metrů jsem ho nedotáhl. Jak se však ukázalo klidně jsme mohli zůstat v první zatáčce. Sotva se totiž začalo, těžce havaroval po 2,5 kilometrech  Pavel Valoušek, na trať vyjela sanitka a po chvilce bylo vše jasné. Erzeta zrušena, volný průjezd. Později příchází zpráva že posádka Valoušek – Hrůza je v nemocnici naštěstí bez vážných zranění (Pavel Valoušek má ruku v sádře, jeho spolujezdec Zdeněk Hrůza mánaražená záda). Ach jo, co se dá dělat, z Pinduly nemám nic kromě první známky debility fanoušků nic. Zapálit si cigaretu v lese může napadnout vola, ale že se k němu přidá celé stádo to jsem netušil. Alespoň posádka je jakž takž v pořádku.....

Jelikož byla Pindula zrušena,  celý naplánovaný program se hned ráno zhroutil jako domeček z karet. Plánovaný dvouhodinový pobyt na Pindule se smrskl na pouhou půlhodinu, a tak nám nezbylo než čekat 4,5 hodiny na další erzetu, která se jela nedaleko Luhačovic. V tomto lázeňském městě jsme doplnili a vypustili tekutiny, navštívili místní obchod a čekali a čekali než....než přijel Chrysler Voyager polepen nápisy Martin Prokop fans.  Ani se mě nechtělo věřit co vidím, když se po chvilce z vozu vyhrabaly dva zjevy (jeden oblečen do české vlajky), a klidně začali močit na parkovišti. To že močí přímo naproti paneláku jim zřejmě nevadilo,a  tak v tom vesele pokračovali dál. Po tomto extempore jsem bráchovi navrhl odjezd,  bohužel tento návrh neprošel (je fakt že do startu zbývalo ještě dost času) a já se obával že bude hůř neb parkoviště se plnilo podobnými individui. Bohužel se mé tušení potvrdilo v podobě „tuningářů“, kteří svými vozy dokazovali jak jsou „in“. Potom co si pohonili ego a přidali něco tekutin na plochu odkvačili. To už jsme však na cestě byli i my.

Tentokrát jsme dojeli celkem brzy, auto zapíchli téměř u tratě, ale i tak nás na zajímavé místo čekala delší cesta. Bráchovi se opět nechtělo, ale tentokráte jsme použil přesvědčivé argumenty. Místo kde chtěl zůstat bylo nechutně zarostlé, navíc samý strom a focení i točení kamerou by bylo obtížné. Copak on, on si s kamerou rozumí a navíc bych řekl že je to i jednodušší, ovšem „chytat“ auto foťákem není snadné ani ve volném prostoru, natož tak mezi stromy. A když se k tomu přidají moje levé ruce je to téměř nadlidský úkol. O kilometr dál bylo však nádherné místo, téměř bez lidí (do startu zbývaly dvě hodiny), tak jsme se usadili a nechali na sebe pražit slunce. Jak jsem tak čekal, uvědomil jsem si že sem si nevzal stoličku, a také jsem podcenil účinnost sluníčka. Než jsem se nadál tak jsem byl krásně „přichycený“.  Ale to čekání za to stálo. Krátce po třetí hodině se přiřítil Jan Kopecký se svou Fábií a na připálené ruce a krk jsem rychle zapoměl. Rachot jako u Verdunnu, do toho klaksony fanoušků a jejich řev při povzbuzování , tuhle atmosféru musí člověk zažít, popsat se to dobře nedá. Bohužel po odjetí špičky ze šampionátu IRC, bylo znát že průjezdy ostaních už nejsou tak dravé. Bylo to tím, že Romanovi Krestovi odpadl největší konkurent v boji o titul českého mistráku Pavel Valoušek. Nikam se nehnal a snad poprvé jel hlavou, a když se k tomu přidaly technické problémy Václava Pecha s jeho neposedným myšákem, bylo už v sobotu rozhodnuto. A zdálo se že bude rozhodnuto i pořadí v IRC. Jenže v rallye se předvídat s jistotu nedá nic. Ale zpět asi k tomu nejlepšímu co bylo v sobotu vidět. Tím byl už čtvrtý ročník Star rallye. Jedná se o průjezd historických vozů. I když oproti loňsku byla účast slabší, přesto byla radost koukat na takové skvosty jako Datsun 240Z či Audi S1 skupiny B (se kterým pan Béreš starší pěkně cvičil). Někteří piloti jeli volněji, někteří však také pro diváky a smyky rozvášnili přihlížející. I tak mě chyběl italský pilot Franceschini s Fordem Sierra Cosworth, který loni  svými kousky přiváděl diváky do varu. Ani dvě Lancie Delty HF ani Wartburg, či Autobianchi nezměnil můj dojem že Star rallye je jen hodně slabým odvarem toho co jde vidět  na Bohemii či v Českém Krumlově. Trochu mě mrzí, že na nejlépe obsazenou soutěž ČR zavítá tak málo jezdců z ciziny s těmito překrásnými vozy....

V neděli nás čekala návštěva Pohořelic se svým pověstným „kotlem“ přímo uprostřed vesnice. Nezbývá než opět uronit slzu nad ztrátou vozů kategorie WRC, které právě zde předváděly proč je fanoušci milovali, a hořce litovali zákazu těchto vozů. Odliv diváků po zákazu WRC je na Barumce nejvíce patrný právě zde. I tak však „kotlík“ hlučel dobře. Bohužel pořadatelé  trochu přehanně omezili divácký prostor a tak nám nezbylo než se spokojit s místečkem o kousek dál. Nakonec jsem však nelitoval, neboť i kousek od „kotle“ je velmi atraktivní místo na poli. Oproti sobotě kdy nám dělali společnost fanoušci z Ostravska jsme v neděli měli štěstí na polské fanoušky. Ti vida že nemají patřičný výhled, dotlačili šest velkých kol slámy z pole, převrátili je na bok a hle velká tribuna byla hotova! Co ovšem v ponděli říkali zemědělci bych slyšet nechtěl. Ale zpět k rallye či spíše pořadatelům. Už v sobotu mě zaskočilo, když pořadatelé nechali v pohodě stát kupu diváků přímo proti přijíždějícím vozům (prošlo to i u kontrolních vozů). Pravda diváci tam byly chráněni hliněným valem, ale nevím nevím zda by je ochránil proti letícímu vozu. V neděli mě však zaskočila naopak až přehnaná bezpečnost. V místě kde jsme s bratrem čekali hodinu a půl jsme nevadili ani pořadatelům ani komisařům. Až patnáct minut před startem rychlostky však přijel kontrolní vůz, vyběh komisař a hned začal posunovat pásku dál od tratě, a vedle nás nechal vyznačit zakázaný prostor! Tohle jsem ještě nezažil, čtrvt hodiny před startem vyznačovat novou bezpečnostní zónu a zakázaný prostor, přitom celou dobu to nikomu nevadilo, naštěstí stačilo když jsem se posunul o dva kroky. I tak jsem  nechápavě kroutil hlavou, hlavně po tom co sem viděl v sobotu. Avšak stejně jako včera i tady mě náladu spravil první průjezd posádky Kopecký – Starý a dalších jezdců. Polští fanoušci na slámě divoce povzbuzovali Solowowa a Oleksowizce, ale boj se odehrával jinde. Janu Kopeckému „odešlo“ servořízení a jeho dvacetivteřinový náskok začal velmi rychle smazávat Freddy Loix. Pokračující bitvu jsme sledovali s napětím i na další a nakonec i poslední námi navštívené erzetě v Kudlovicích. Zde se do nás opět opřelo slunce, a pěkně mě upeklo na způsob kuřete marengo. Inu aspoň vím jak se takové kuře cítí. Ale zpět k rallye. Jelikož během čekání jezdí na Barumce info vůz, věděli jsme že Kopeckého náskok se i po servisu a opravě servořízení nadále zmenšuje. Fast Freddy byl v neděli při chuti a toužil obhájit loňské vítězství. Až na dva kouhouty bojující o vítězství bylo na jezdcích vidět že už si neděli užívají, skvělými průjezdy potěšil (jako snad jediný po celou soutěž) estonský Kruuda, pěkně se ukázal divákům i Gardemeister a také jindy čistě jedoucí Pech. Bohužel i zde vyskytli „chytří lidé“. Vlézt do zakázaného prostoru ve vestě nesmrtelnosti beru, profi fotograf či kameraman si ji zaplatí a může se pohybovat kdekoliv (i když už několikátý rok si všímám že ji nosí i ti co rozhodně profíci nejsou, ale platí pro ně to samé). Je to na jeho triko a nikdo z případných následků nemá potíže. Ale vlézt do zakázaného prostoru s dětmi(bez vesty) a pod úroveň vozovky to už je jiná káva. Tady za demenci dospělého zaplatí nejen pořadatel a komisaři ale může na ni doplatit i celá soutěž. Stačí si jen povšimnout jak si komerční tv rallye všímají ve svých sportovních pořadech (nijak). Ale jakmile se stane těžká havárie nebo nejdebože tragédie, komerční tv okamžitě dává rallye na pozcii číslo jedna a šíří hovadiny o nebezpečnosti a žene lidi, kteří za blbost druhých nemůžou k odpovědnosti.

Co tam dotyčného nutilo tak dlouho stát nevím,  zřejmě čekal až jej nějaký vůz nabere na kapotu a odhodí i s dětmi. Naštěstí se nic takového nestalo, i když soused po mé pravici si zoufal že za celý víkend neviděl ani jednu havárii či výlet mimo trať. Celou dobu si přál aby to nějaký „amatér“ poslal ven z trati, ale jezdci ho příváděli k zoufalství a nakonec zklamaně odešel. To já si užíval krásné průjezdy. A jelikož už se ručička blížila ke druhé hodině a startu F1, rozhodli jsme se že pro letošek Barumku ukončíme kudlovickou erzetou.

Až doma jsme dověděli že Jan Kopecký první místo uhájil, a zvítězil nejtěsnějším rozdílem v krátké historii šampionátu IRC. Rozdíl mezi ním a Freddy Loixem činil pouhých 1,2 sekundy. Jako obvykle Barum rallye nezklamala, skvělá organizace, až na některé menší kiksy pořadatelé soutěž i diváky zvládali, komisaři (až na Pohořelice) zbytečně neprudili. V mém případě musím také poděkovat Policii ČR, která si se situací poradila parádně. Žádná buzerace, skvělá komunikace i rady kde nechat auto aniž bych se bál nějakého postihu. Sečteno a podtrženo za málo peněz hodně muziky. Za 180 korun jsem měl pernamentku na celý víkend a vstup do servisu, dokonce i půlitr piva se držel na 25 korunách, horší už to bylo s klobáskami, které si prodávájící cenili na čtyřicet korun. Pokud si však člověk vezme občerstvení z domu, dá se říci že má o zábavu postaráno za hubičku. Co si přát do budoucna? Snad jen méně vemen  v podobě diváků, kteří chtějí vidět vše zblízka a nejlépe. Více vozů do kategorie Star rallye, protože názvu tato kategorie skutečně neodpovídá, a také aby zůstala příznivá cena za permanentku. No a snad jedno přání  ke mě, abych se konečně naučil fotit tak abych většinu fotek nemusel mazat. Takže příště opět na Barumce!

Fotogalerie zde: http://www.ferraripeople.wbs.cz/Barum-rallye-2011-od-Variotka.html